I. |
II. |
III. |
IV. |
V. |
VI. |
VII. |
VIII. |
IX. |
X. |
XI. |
XII. |
XIII. |
XIV. |
XV. |
XVI. |
XVII. |
XVIII. |
XIX. |
XX. |
XXI. |
XXXI. |
XXXII. |
XXXIII. |
XXXV. |
XXXVI. |
XXXVII. |
XXXVIII. |
XXXIX. |
XLI. |
XLII. |
XLIII. | XLIII. My herte is sette alone
On god bothe thre and one. |
XLIV. |
XLV. |
XLVI. |
XLVII. |
XLVIII. |
XLIX. |
L. |
LI. |
LII. |
LIII. |
LIV. |
LV. |
LVI. |
LVII. |
LIX. |
LX. |
LXI. |
LXVIII. |
LXX. |
LXXI. |
LXXII. |
LXXIII. |
LXXIV. |
LXXV. |
LXXVI. |
LXXXVI. |
LXXXVII. |
LXXXVIII. |
XC. |
XCIX. |
C. |
CI. |
CIII. |
CIV. |
CV. |
CVI. |
CVII. |
CX. |
CXIII. |
CXIV. |
CXV. |
CXVI. |
CXVIII. |
CXIX. |
CXX. |
CXXI. |
CXXII. |
CXXIII. |
CXXIV. |
CXXV. |
CXXVI. |
CXXVII. |
CXXVIII. |
CXXIX. |
CXXX. |
CXXXI. |
CXXXII. |
CXXXIII. |
CXXXIV. |
CXXXV. |
CXXXVI. |
CXXXVII. |
CXXXVIII. |
CXXXIX. |
CXL. |
CXLIV. |
CXLV. |
CXLVI. |
CXLVII. |
CXLVIII. |
CLII. |
CLIII. |
CLIV. |
CLV. |
CLVI. |
CLVII. |
CLVIII. |
CLIX. |
CLX. |
CLXI. |
CLXII. |
CLXIII. |
CLXIV. |
CLXV. |
Die Gedichte des Franziskaners Jakob Ryman | ||
210
XLIII. My herte is sette alone
On god bothe thre and one.
1
I loue a louer, that loueth me well,To alle mankyende whiche is socoure,
And his name is Emanuell:
Of alle louers he is the floure.
2
His moder is a virgyne pureIn worde, in dede, in wille and thought,
Of whome he toke mortall nature
To save mankyende, that had myswrought.
3
He was dede and beried in sightAnd rose ayene on the iijde daye
And steyed to blis by his grete myght,
That was and is and shall be ay.
4
He is called king Assuere,Hester his moder callid is:
Crowned they be bothe ij in fere,
He king, she quene of heven blis.
5
Oure lorde Ihesus of Nazareth,That for oure sake shed his hert bloode
And on the crosse did suffre deth,
To vs mote be eternall foode.
Die Gedichte des Franziskaners Jakob Ryman | ||